Zpět do obchodu

Registrace

Mikroregion Slezská Harta - první část

Svazek obcí Mikroregion Slezská Harta vznikl 3. listopadu 2003. Cílem tohoto svazku má být koordinace regionálního rozvoje, rozvoj cestovního ruchu a získávání dotací.
Prvním předsedou byl místostarosta Bruntálu Ing. Václav Mores. Projektovou manažerkou Mikroregionu SH se stala RNDr. Kamila Krečmerová.
Svazek sdružuje 13 obcí. Jako každý svazek nebo spolek má své aktivní členy, kteří tvoří jádro a politiku spolku a rovněž i členy, kteří jsou méně aktivní a mnohdy ani neví, čím se tvrdé jádro spolku zabývá a ani nejsou informováni….
Po zkušenostech s tímto spolkem (politickým útvarem… nebo jak to nazvat) se přiznám, že jim moc nefandím. Neznamená to ovšem, že si nevážím jednotlivých starostů, kteří poctivě pracují pro své obce. S některými se osobně znám a velmi si jich vážím.
Myslím si, že svým způsobem je Mikroregion SH brzdou rozvoje Slezské Harty. Už v roce 2005 mohla fungovat lodní doprava a přívoz. Mohly být provozovány výletní a zážitkové plavby pod plachtami. Mohla být vytvořena chybějící infrastruktura – přístavy, zpevněné parkovací plochy, opravené komunikace...atd.
Místo toho se z dotací financují předražené projekty, které kdyby zůstaly v režii podnikatelů, tak by vše fungovalo bez dotací. A veřejné finance a dotace by se daly využít k vybudování potřebné infrastruktury.
 
V roce 2007 bylo natočeno zajímavé video, kde pan Urbiš (druhý místostarosta Bruntálu) tvrdí, že budou pomáhat a umetat cestu podnikatelům na Slezské Hartě a Harta se má stát turistickou perlou Podjesenicka.
 
 
Co mě k výše uváděným názorům vede? Dlouholetá zkušenost, jak funguje Mikroregion SH. Jsem na Slezské Hartě od jejího počátku. Tady je první z příběhů, další si můžete přečíst v následujících článcích, které již připravuji.
 
V rámci svých cílů se pravděpodobně Mikroregion SH inspiroval od podnikatele pana Bobka, který v zátoce u obce Nová Pláň otevřel v roce 2003 půjčovnu malých plavidel – veslice, kajaky a pár šlapadel. Bez dotací, za své finance. Na břehu měl chatku a u vody molo s cca 10 plavidly.
Mikroregion SH se vydal cestou dotací a získal z Moravskoslezského kraje nemalé peníze na projekt půjčoven veslic do každé obce těsně u vody (Roudno, Razová, Leskovec nad Moravicí). V Nové Pláni se neangažovali, neboť tam už půjčovna byla.
Výrobu veslic a mol zadali dnes už neexistující firmě ADH servis Opava. Lodě i mola se vyráběly v Krnově.
Netrvalo dlouho a u obcí se objevila mola s modrými pramicemi připravené i na použití elektromotorů.
Vypadalo to pěkně ale při bližším prozkoumání se dalo zjistit, jak je vše dosti ošizené. Dřevěné pochozí části mol, které měly být z cizokrajných dřev – Iroko a Teak byly nahrazeny obyčejným smrkem a napuštěné v barvě Iroka i Teaku.
Kvalita pramic také dosti pokulhávala. Laminátové trupy byly O.K. ale žebrování a paluby, které měly být z vodovzdorné překližky, byly vyrobeny z odýhované dřevotřísky! Firma zabývající se výrobou lodí by si neměla dovolit takovou „prasárnu“. A nebo jinak… nemělo jí to být umožněno. Stačilo, aby si Mikroregion SH najal zkušeného člověka, který by to dozoroval. Peněz na to měli dostatek.
A jak skončil tento projekt?
Po třech letech udržitelnosti projektu byly pramice rozprodány za levný peníz, neboť dřevotříska na lodích vydržela přesně ty tři roky. Nabobtnalé paluby, zkroucená žebra a vypadávající vazáky na úvazy lodí k molu. K jedné pramici jsem měl možnost se dostat a při přitažení pramice ke břehu mě zůstal v ruce vazák, který byl v dřevotřísce připevněn obyčejnými vruty. Nemohl jsem tomu uvěřit….
Jediné co bylo na těchto lodích kvalitní, byl trup a vesla, které vyrobila polská firma Szmaglinski, která vyrábí velmi kvalitní věci.
Jednu z těchto pramic dodnes vlastním. Musel jsem sice kompletně vyměnit vše za vodovzdorné překližky, ale lodička je O.K.
Mola skončila rovněž neslavně. Jedno potápějící se molo bylo u břehu v Leskovci nad Moravicí. Roudenské molo, také polopotopené, bylo odtaženo do jediné funkční půjčovny v Nové Pláni a zbytek mol shnil na břehu v Razovské zátoce. O molo v Leskovci jsem projevil zájem a oslovil Mikroregion SH s tím, že bych ho odkoupil, opravil a používal pro svou půjčovnu plachetnic. Nikdo mi na můj dotaz ani neodpověděl.
Závěrem lze říci, že tento ošizený projekt skončil neúspěchem a byly zbytečně promrhány veřejné finance… a ticho po pěšině, jak se říká :-)
Půjčovna v Roudně nefungovala nikdy. V Leskovci nad Moravicí zpočátku ano, ale pak vše skončilo na provozovateli a nekvalitních molech i lodích. Razovská zátoka byla také funkční, dokonce byla na břeh nasypána písečná pláž, ale po jedné sezóně byl písek odplaven díky silným západním větrům. Obec měla na pláži i dětské prolézačky, které pak rovněž shnily zarostlé v trávě.
Jediná půjčovna pramic, která se v té době udržela byla Nová Pláň. Majitelem byl pan Bobek a provozovatelem Vojta Kopečný. Vydrželi to až do konce sezóny 2006. Co bylo dál je už jiný příběh.
Zpět do obchodu

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení