Plachetnice Gandalf

Z důvodu zvýšeného zájmu byly tyto plavby od roku 2003 provozovány pod hlavičkou firmy Mgr. Tomáš Svoboda – YACHTSPORT.
Parník Lubor Tokoš
V roce 2005 vznikla společnost s názvem První paroplavební Bruntálská. Podnikatel pan Kodeda zakoupil starší ocelový parník. Pojmenoval ho po našem slavném herci Lubor Tokoš. Pan Kodeda se snažil o získání výjimky pro provoz spalovacího motoru. Po dlouhých jednáních s vodoprávním úřadem, Povodím Odry a Plavebním úřadem neuspěl a výjimku nedostal. Byl nucen přestavět svůj parník na elektropohon. Tímto několika tunová loď ztratila svou sílu (výkon) a po hladině Slezské Harty se pohybovala rychlostí slimáka. Navíc panu Kodedovi nebylo umožněno dovést elektřinu k přístavišti. Akumulátory musel dobíjet agregátem. Vycházelo to zhruba tak, že čtyři hodiny dobíjel aby hodinu plul. Takový provoz se nevyplatil a parník z vod Slezské Harty zmizel.
Plachetnice Zefýr
Mezitím firma YACHTSPORT nechala postavit v polských loděnicích dvoustěžňovou plachetnici pro 12 osob, a od roku 2006 začala tuto plachetnici provozovat místo plachetnice Gandalf, která už kapacitně nestačila.
Plavby pokrývaly celou Slezskou Hartu od Nové Pláně až po Leskovec nad Moravicí. Plavby byly na objednávku a loď vyplouvala na tři okruhy – malý ( Nová Pláň – Karlovec) střední ( N.Pláň – Roudno) a velký okruh ( N.Pláň – Leskovec nad Moravicí).
Úspěšně, bez dotací a pod plachtami, když nefoukalo tak plachetnice plula s elektromotorem a pro sportovně založené klienty zde byla možnost použít vesel. Konstrukce plachetnice vychází ze starodávných velrybářských lodí a měla deset míst pro veslaře. Byly to plavby nejenom výletní, ale i zážitkové, kdy klienti měli možnost pracovat s plachtami, vesly a mohli zkoušet i kormidlovat.
Motorová loď Santa Maria
V roce 2011 YACHTSPORT ukončil své plavby z důvodu nemožnosti konkurovat motorové lodi Santa Maria, kterou nechala postavit v Krnově pražská firma Misgurnus s.r.o.
Této firmě svazek obcí Mikroregion Slezská Harta zařídil výjimku na provoz spalovacího motoru a rovněž této firmě poskytl dotace na provoz s veškerou reklamou a možností bezplatného kotvení u jejich přístavních mol. Mikroregion společně s firmou Misgurnus se snažili o pokrytí celé přehrady, kdy loď měla plout jako pravidelná lodní doprava. Tento pokus byl neúspěšný i přes veškeré výhody a dotace. Loď Santa Maria pluje pouze hodinové výletní plavby v okolí Leskovce nad Moravicí a Roudna.
Fima YACHTSPORT požádala rovněž v roce 2011 o výjimku pro spalovací motor – nebyla jí ale udělena.
Přívoz Rouza
Téměř dvacet let se uvažovalo o spojení dvou obcí Roudna a Razové, které rozdělila hladina přehrady. První nápad přišel od pana Kodedy, ale ten své aktivity na Slezské Hartě ukončil. Mikroregion Slezská Harta se k ničemu neměl, tak se společně domluvily dvě obce a Tomáš Svoboda – YACHTSPORT a na podzim roku 2015 začaly probíhat první schůzky a jednání na téma přívoz. Tomáš Svoboda zařídil výrobu lehkého katamaranu a přístavních mol a celý tento projekt zastřešil svou koncesí pro provoz lodní dopravy. Obce Razová ( starosta Ivan Fehérvári) a Roudno (starostka Dagmar Staňková) zainvestovaly náklady na výrobu lodi a mol + přívod elektřiny k vodě. Lehký převozní katamaran je poháněn elektromotorem, byl pojmenován Rouza a úspěšně bez dotací pluje mezi obcemi Razová a Roudno. Pravidelně během sezóny převeze okolo 4000 osob. Rouza vyplula na první plavbu v červnu 2016. Celkové náklady na zřízení přívozu lehce přesáhly 500 000 Kč.
Elektroloď Mikroregionu Slezská Harta
Dalším pokusem o lodní dopravu je od roku 2015 snaha Mikroregionu Slezská Harta zařídit velkokapacitní plavidlo pro 45 osob poháněné elektromotory. Na výrobu lodi Mikroregion dostal dotaci z Moravskoslezského kraje ve výši 13 000 000 Kč. První pokus nevyšel, firma z Roudnice nad Labem nebyla schopna plavidlo dodat. Druhého pokusu se lépe zhostila polská loděnice a loď by snad měla být spuštěna na hladinu Slezské Harty letos v červnu.
Je ovšem otázkou, jak se Mikroregion Slezská Harta popasuje s nelehkým úkolem a tím bude provoz výletní lodi v podmínkách Slezské Harty, kde chybí infrastruktura i technické zázemí.